Whistleblowing jako ochrana před TOPO a škodami na majetku i reputaci

8. 9. 2021

Autoři: Richard Otevřel, Robert Nešpůrek

Zdroj: FairWhistle Blog

Správnou implementaci whistleblowingu, kterou nový zákon o ochraně oznamovatele vyžaduje, je nutno chápat jako součást risk a compliance managementu organizace. 

Věříme však, že přestože jde o regulatorní povinnost, může být zavedení systému whistleblowingu pro organizaci přínosné, pokud se správně uchopí. Cílem by mělo být vytvoření systému důvěryhodného pro oznamovatele, aby interní komunikační kanál byl jeho první volbou. Tím manažeři nebo majitelé získají šanci dozvídat se o potenciálních problémech v organizaci dřív, než začnou plnit novinové titulky. Pro oznamovatele by možnost bezpečně oznamovat v rámci organizace mohla být cesta, jak dosáhnout nápravy problému, o kterém se dozvěděl, a přitom svého zaměstnavatele nepoškodit. Nepředstavujme si totiž typického whistleblowera jako škůdce – podle zkušeností ze západní Evropy jde o člověka, který má zájem věci zlepšovat. Pokud je whistleblowing běžnou součástí interních procesů a má podporu ze strany vedení, lze takového optimálního řešení dosáhnout. 

Pojďme si nyní podrobněji ukázat, co zavedením funkční etické linky získáte:

Snížení rizika TOPO

Příkladný compliance management systém, jehož součástí je i funkční whistleblowing, je uznáván metodikou státních zastupitelství jako příklad opatření, která mohou odvrátit trestní odpovědnost právnické osoby. Zde je třeba zdůraznit, že nestačí pouhé nastavení compliance programů a formální zavedení whistleblowingu, ale organizace musí být schopna prokázat, že tyto instrumenty v rámci své personální struktury prosazuje, vynucuje, adekvátně kontroluje s tím, že v případě pochybení je plně připravena na zjištěné nedostatky reagovat.

Ochráníte svou reputaci

Pokud bude mít oznamovatel důvěru v to, že když učiní oznámení interně, tak se mu nic nestane a že věc bude skutečně prošetřena, pak se sníží pravděpodobnost, že půjde oznamovat veřejně na Ministerstvo spravedlnosti nebo že mu vznikne právo své oznámení zveřejnit v médiích nebo na sociálních sítích. Tím můžete předejít podstatnému poškození veřejného obrazu organizace a ochránit vaše obchodních tajemství.

Předejdete finančním škodám

Pokud se dozvíte o problému včas, je více pravděpodobné, že se záležitost vyřeší interně rychle a efektivně, tedy dřív, než dojde k její eskalaci. Tím můžete omezit skutečné škody (např. náklady na stažení výrobků z oběhu), předejít finančním sankcím (ale někdy i mnohem vážnějším sankcím jako je zákaz činnosti), ušlému zisku v důsledku poškozené pověsti, nárokům na odškodnění a konečně i nákladům za právní zastoupení.

Neztratíte kontrolu nad rozhodováním

Každý manažer uvítá, pokud může citlivé záležitosti řídit interně, bez intervence novinářů nebo dokonce veřejných orgánů. Pokud se dozvíte o stížnostech zaměstnanců jako první, budete schopni tyto záležitosti v rámci právních mantinelů řídit dle svého, tj. prošetřit je a eventuálně i vyřešit bez účasti externích stran.  Je pravda, že jednou zveřejněné problémy mohou žít svým samostatným životem ještě dlouho, a bohužel často i bez ohledu na jejich pravdivost.

Splníte zákonnou povinnost

Implementace whistleblowingu se stane zákonnou povinností a nedůslednost při jejím plnění zákonodárce bude trestat vysokými pokutami v řádu milionů korun.

Posílíte compliance

Whistleblowing doplňuje celkovou strukturu fungování compliance a risk managementu v organizaci, když jí dává efektivní nástroj k odhalování možných nedostatků a věcí ke zlepšení, které jsou běžně identifikované formou zdlouhavých a nákladných auditů.

Posílíte svou důvěryhodnost jako společnost se sociální odpovědností

Zavedení whistleblowingu se stává postupně standardem společností s vysokou etickou kulturou podnikání, který bude čím dál více vyžadován ze strany investorů, akcionářů, vašich obchodních parterů (zejména těch mezinárodních), při zadávání veřejných zakázek, ale i ze strany potenciálních zaměstnanců.

Říkáte si, že vaše interní problémy již řešíte i bez etické linky? To je jistě známka dobře fungujících vztahů v rámci organizace. Jste si ale jisti, že se dozvídáte o všech případech, které byste mohli efektivně vyřešit? Whistleblowing nemusí být o změně toho, jak řešíte problémy, ale může sloužit jako vhodný doplněk toho, co již v organizaci děláte. Skýtá-li se příležitost, jaké jsou důvody pro její nevyužití?